Všecko to začalo tím, že Zbyňďovi rozpárali hubu tak, že měl hlavu v sádře, z huby mu visely štychy a nemohl chlastat. Proto se poslední letošní 1.čtvrtek přesunul na poslední letošní druhou středu. Od Radima jsme dostali tipa na vánoční litovelský speciál – Litovel 13° . Restaurant Torture, všichni se těšili na pivní zážitek z dobroty, která se vaří pouze jednou do roka.
Den před prvním čtvrtkem, tedy druhé úterý, se Zbyňďa na oslavu že přestal brat brutální antibiotika tak najebal z punče na náměstí, že nemohl řidit v práci MUVku a vyhrožoval že nepřijde. Naopak nikdo nepochyboval že Radio, který to celé vymyslel, přijde. Ten ovšem den předtím popíjel na jakémsi večírku bílé víno které zapíjel Ginem Bifítrem. Byl pré v pohodě, akorát ráno zaspal, v práci se poblil, celé den byl offline a večer vůbec nepřišel. Rezervace zněla na jméno Josef Mánes, což jsem vůbec nepovažoval za vtipny teda. Když jsem přišel v 18:00, u stolu již seděli dva Mešáci, Břetek, Zbyňďa, později přišel Petan, Michal, Olda, Havárka, Břetkova Lenka a Alča. Všichni střízliví. Asi po pěti minutách, když nám donesli vánoční speciálek, Mešák vytasil z kapsy pleskačku slivovice a nechal kolovat. 52,8 % , toto nám to pěkně začíná, řikám si.
No spělo to k jasnému konci. Přes baby, fotbal a hypoteční krizi jsme se dostali ke zpěvu lidových písní. V tomto exceloval Mešák. Jeho nápěv Beskýde béskýdé , melodie z pyšné princezny, part krále Miroslava a Korálky od natálky Petra Nagyho zvedly ze židlí všechny hosty restaurantu. Následovala názorná pantomima – Petr Lesák feluje penis Aleši Cibulkovi. Všichni se smáli kromě Petana. Ten totiž machroval po návratu z Prahy, že si podal ruku právě s Alešem Cibulkou. Skoro se urazil když jsme mu řekli, že Cibule je bukač. Jeho argument, že to není pravda, že ho viděl z blizka, že má pevný stisk a že mu na bradě raší vous neuspěla. Jako důkaz všem u stolu mačkal ruku jako Aleš, ale nepřesvědčil nás. Možná i proto, že druhou rukou u toho všechny hladil po vlasech, mě po lebce. Hladina alkoholu stoupala.
S tím přišel nápad Havárky: „Mešák je na hajzlu, dáme mu magi do piva“. Chose to ovšemž odhalil záhy. Než se napil, stačilo mu k tomu jedno přičichnutí. Prý že mu to voní jako kunda. Pivo vrátil vrchní se slovy že je z něj cítit rybina. „Toto vylejte a ještě jeden májový ležák sem!“ „Jaks to poznal Mešáku?“ ptal se kdosi. Mešák vstal a na celou hospodu odvětil: „Mám mezi řitním otvorem a žaludem napnuto tenké wolframové vlákno !“. Tato odpověď nás moc neuspokojila, nicméně dívky u vedlejšího stolu zvídavě pokukovaly. Další báječný nápad byl páka. Staři pitomci si dávali páku. Nemohlo to skončit jinak než tím, že jedno celé pivo skončilo Havárkovi v klíně a rozkřáplá kofola o popelník Petanovou hlavou. Klíčový mač s Petanem Mešák prohrál a byl smutný. Snad jako útěchu mu vedle sedící Břeťa strčil jazyk do huby, což Chose opětoval. A pak to kdosi řekl: „Budeme losovat o kořalku ! Kámen nůžky papír. Povinně a opla nepla.“ Všichni věděli o co jde, pouze Břeťa neměl jasno. Všichni mu ochotně radili co má dělat. Například Olda: „Dej kámen a vyhraješ!“ nebo „Neotravuj a losuj, to pochopíš během hry“. Ožralé Břetek dal v prvním kole nůžky a zaradoval se „Střihám Kučisa, hurá !““ a sedl si. Vole ale já tě tupim kameněm oponoval Zbyňa. Vstaň a losuj dál. To bylo na Břeťu asi moc, dva symboly možná, ale deset najednou nepobral. „Mě to nezajimá, střihám Kučisa!“ . Takto to bylo každé kolo, Břeťa si neustále sedal že střihá, my jsme mu vysvětlovali že ho jiné zase tupí a tak to šlo až do konce. Ach ja. Pak rezignoval a losoval a losoval. Nakonec zůstali čtyři. Břetek dal nůžky, ostatní tři dali šutrák. „Kurva kurva, keho střihám?“ ptá se Břeťa. „Nikeho pičo, všeci tě tupime, zaplať deset panáků!“. „Vidiš, to máš z toho žes nedal kámen, tady trapasiš s nužkama!“ – takové a podobné výsměšné hlášky musel vyslechnout. Chudák Břeťa ovšem měl u sebe peníze pouze na 9 kořalek. Zželelo se mi ho a vyhlásil jsem sbírku. „Každé 5 Kč na Břetka, ať si muže dat kořalu s náma.“ Všichni dali, kromě Břeťu. Řikám mu „Břeťo, ty musiš dat ale taky“… „Ale já už nemám“ Břeťa na to smutně. Řikám „Já tě pučim!“. Půjčil jsem mu 5 korun na jeho splátku sbírky pro něho a pak jsme si všichni vesele přihnuli. Potom ještě nějaký ten vánočník a šli jsme domů. Myslím že si všichni hosté oddychli. Vrchní si setřela pot, vytřela pod stolem ten hnůj, vymetla sklo a zavřela za náma vrata.
No a jsme zase o něco chytřejší. Bagr značky KUBOTA nemá volant, Olduv telefon umi najit všechny kovy včetně dřeva, Rampelnik nebyl herec, ale loutka a Lucka Bílá chtěla po Petanovi telefon. Ale já tvrdím…. Zůna je Zůna.
Tak zase v lednu . Další první čtvrtek je uplně první v roce a vychází to na čtvrtek prvního. Tak je pravděpodobné že bude přesunut na nějaký jiný čtvrtek nebo úplně jiný den nebo co. Anebo taky ne.
P.S.
23:58 mi přišla sms od Petana “ Su v nějakym vchodě a vůbec nevim v jakym“……
23:59 další sms „Neviš kde bydlim? Su v jakymsi vchodě !“
Tak hezké vánoce
Tom Toto Kutcheees