Co všechno se dá stihnout za dvě sekundy?
Dvě sekundy může trvat když si 1x pčikneš, možná by sis stihls tak 2x uprdnout, nebo třeba 4x mrknout, stihneš říct asi tak 10 třeba i sprostéch slov. Na YouTube se za tu dobu přehraje 92 666 videí a na celym světě se odešle 3 340 000 emailů.
V sobotu 7.5.2016 jsem se svym doprovodem – masérem Chosém, vydal do hlavního města zaběhnout si znova po roce Pražské maratón. Už loni jsem si totiž řekl, že by mě fakt zajímalo, jestli bych byl schopné překonat loňské čas. Jako já fakt nejsu nějak extra vystresované tím, že bych měl každej běh běhat na čas, kterej by měl být lepší než ten loňské. Já běhám kvůli temu, že mě to baví, ale někde tam v zadu v palici mě to v souvislosti s tím maratónem jaksi hlodalo. Tož proto jsem do teho letos šel znova. Jenže, začátkem března po návratu z Alp jsem si říkal, že to asi nebyl moc dobré nápad. Vrátil jsem se se zápalem plic, takže 14 dnů léčba moribundus, dalších víc jak 14 dnů zákaz cvičení od MUDr. Takže nějakéch 35 dnů v prdeli bez tréninga a to je pak, jako bys začínal běhat znova, pauza je to fakt sakra dlouhá. Proto jsem to cely přehodnotil a jel do hlavního města s tím, že to zkusim hlavně doběhnout, přežít a užít si to.
Desátnik Chosé zajistil luxusní VIP pokoje v ubytovně na Julisce, takže parádní nocleh s kvalitním spánkem a v nedělu ráno jsem si teda šel zaběhat. Počasí nádhera, ale satelity byly asi nějak nakřivo, protože jsem v těch uličkách před staromákem nemohl chytit GPS signál. Říkal jsem si – seru na hodinky, nebudu řešit čas. Běžel jsem podle tepu, čas jsem vůbec nesledoval, tempo jsem se snažil držet nějak pocitově, tak jak su zvyklé. Popisovat celej maratón ti tady nebudu, protože je to fakt kurwa zatraceně dlouhé run. Je ale potřeba mít to při tom běhu srovnany v hlavě a mít k temu běhu veliké respekt.
Mám k temu na závěr snad jen dvě věci:
1. Celou dobu jsem běžel s jednim černochem, chvilu on přede mnó, chvilu zase já před nim, tak jsme se spolem střídali až do cíla, kde jsem ho s přehledem přešpurtoval. No a co, že měl kšiltovku, mobil v kapse na zádech a trencle dlouhý až pod kolena. Kdosi mě totiž před cestou do Prahy říkal, ať nějakyho teho černocha předběhnu. No a on, ač zjevně nepatřil mezi ty keňany, byl fakt dost černé! Takže jsem to splnil a předběhl mojeho prvniho černocha v životě!
2. Můj loňské čipové čas byl 4:25:51 hod. a můj letošní čipové čas byl 4:25:53 hod. Rozdíl najdeš v názvu článku. Myslím, že aji kdybych to chtěl schválně zaběhnout takto skoro stejně, tak to prostě na takové dlouhé štrece nesvedu. Zřejmě jsem to loňsky tempo nezapomněl a asi to teda budu muset přišti rok zkusit znova. Mě by totiž fakt zajímalo, jestli bych to neuměl rychléš!
sekunda sem, sekunda tam. hlavně žes to zvládl. gratulaca. jinak si všimněte na fotce – krahulík petr, kramný petr…
hele petane, já sem se dival na přenos…neměl ten čerňoch orange vestu a metlu ? nesbiral tam kelimky? je to jasny, obral tě o ty dvě vteřiny , mohla to byt remiza.
Ale sténě seš parádni ptáček běháček !
To je vul 😀 Takovéch jako mysliš ty, s tema metlama tam bylo plno, ale oni seděli u kraja čekali až proběhnem 😀