V 6.55 sraz na nádru, světe div se, se třemi nováčky – Jarda,Nina a ke zklamání chlapců „bratranec“. Nalodění cestujících a kol proběhlo bez problémů, včetně přestupu na lokálku v Hulíně. Jen průvodčí měl problém – 6 kol v uličce se mu zdálo moc.
Až při vylodění v Bystřici pod Hostýnem a při společném focení jsem zjistila, že se mnou jede třináct našlapaných borců a Helena. Díky Heleně jsem aspoň nebyla v kategorii sama.
Po hromadném startu se na špici střídal „bratranec“ ve žlutém a později taťka, který nestihl odbočit a vzal to po nejkratší cestě nahoru – nejspíš pěšo.
S ostatníma jsem se setkala až na Hostýně kde jsme na ty pitomce : čekali s Radimem. První se vynořil z lesa taťka a těžce nesl, že je až třetí – běžel nahoru, co mu pět křížků dovolilo. Postupně dorazili další a další. První zastávka k nelibosti Heleny byla bez občerstvení, ale vše zachránil krásný výhled z Francovy rozhledny – za 10 K. Pouze vrtule nahoře rušila klid svým svistem.
Dál už jsem si představovala výlet jako bezproblémový, ale opak byl pravdou – nešťastné sjezdy a nášlapy – kamení, kořeny – sbohem asfalte – a první pád – můj.
Při sjezdu jsme utrpěli první ztrátu. Z pelotonu zmizel nejmladší člen výpravy. Neodbočil a sjel se ukrýt před svým otcem do Slavkova. Po krátké poradě byl ředitelem z pelotonu vyloučen jeho otec s tím, že po nalezení nezvedného syna se teprve může opět připojit. Jako nezávislý pozorovatel se záchranné mise účastnil ještě Radim.
Dále pokračoval sjezd po skaliskách a kořenech. Pády na mne číhaly na každém kilometru. Konečně první zastávka – i koně se musí někdy napojit. Helča – a myslím, že i ostatní – uvítala první napajedlo. Zde nás dostihl nezvedený synek, následován svou eskortou – nasraným otcem a Radimem. Ředitel opět zneužil (a ne poprvé) svou neomezenou pravomoc a zavelel: „konec pauzy“! Kdo mohl, vyhoupl se na koně, někdo na vlka. Jak se ukázalo, únava udělala své. První vážnější výlet do lesa vyústil v nehodu – Peťan skončil s rozbitými ústy a pochroumaným křídlem. Po nezbytném zdokumentování a sepsání protokolu o úraze jsme pokračovali k dalšímu napajedlu, kde k radosti mužstva tekla Plzeň. Já jsem však víc ocenila koně. Opět do sedel a opět vzlínáme, nováčci už toho mají dost. „Bratranec“ je oslaben několika pivy – málo trénuje. Draci nasadili k trháku, aby se ho jednou provždy zbavili, a na rozcestí v lese ještě dali šipku na opačný směr. Bratranec jel správně po červené, ale na opačnou stranu – tím se zbavili nežádoucí konkurence.
Po ztrátě bratrance se i terén umoudřil a v poklidu jsme dojeli do zájezdního hostince (pěkná knajpa) – závěr se povedl – grilovaná kuřata, chlapci olizovali kolínka (grilovaná) a opět piva. V tátovi se probudila hráčská vášeň a s chutí si zahrál kámen, nůžky, papír. V Y H R Á L sedm deci slivovice, s „kamarády“ se podělil a celou částku mi strhl z kapesného. Moc vám děkuji!
Dojezd na nádr do Vsetína již proběhl v poklidu po asfaltu, nalodění unavených „sportovců“ proběhlo bez vážnějších problémů a hurá do jídelního vozu – poprvé jsem se dozvěděla, že existuje hospoda na kolečkách – opět Vávro na Plzeň (přes Olomouc).
Loučení na nádraží bylo dojemné – někteří se s nováčky loučili i vícekrát. Měla jsem z toho pocit, že je to naposled a že peloton čítal alespoň třicet borců – bohužel ne nejmladších
Nina
Cenzura : Jarda
Cenzura po Jardovi: Tomáš
Ti co se nemohli zůčastnit jsou možná zmateni, cože to tam jelo za bratranca a kdože je Helena apod. Z tohoto důvodu a taky aby bylo ve statistických análech zaneseno kdo se tohoto výjezdu zůčastnil bych zde doplnil pár informací.
Účast byla vyborná, jmenovitě na nádr přijeli: bažanti – otec Jarda s dcerou Ninou obá Vrbovi + Martin přezdívaný „bratranec“ jinak přítel od Niny, host z Holešova – Helena a dále pak staří mazáci – Mrca, Mira – sršeň, Mira – hypernova, Zbyňďa s junijorem, Havárka, Olik, Radvoj, Tom Toto Kutcheees a já.
Trať to byla krásná a ikdyž se to mnohým nezdálo, měli jsme každej na tachografech něco kolem 47 km. Počasí kupodivu navzdory předpovědím taky vyšlo. Mě bylo uplně jasný, že měl službu zase Zákopčaník, jak jinak si vysvětlit Kučisovu hlášku – „ten Zákopčaník by měl vrátit diplom a měli by ho pověsit“. Nezmokli jsme, to je hlavní.
Něco málo k úrazu: štychy z huby dou ven 29.6. a sádra de dule 9.7. DOUFÁM!!! Prej se uvidi dle fotek od přítele Rentgéna. Každopádně to vidim tak měsic bez bajku :o(.
Zdar MTB Petan
Tentokrát byla výprava vyjímečná:
a) hned na 2.kilometru jsme se rozdělili kvůli volbě povrchu, abychom se na Hostýně spojili a Pod valy se zase rozpojili kvůli ztrátě Kuby a pak se zase spojili na Tesáku a pak zase rozpojili, poněvadž bratranec někde uhynul a už se nenašel, a pak se zase spojili na louce na hřebeni a pak se znovu rozpojili kvuli časové tísni a rezervaci pečených dobrot a pak se zase spojili až na prženskych pasekách u žranice.
b) hned na 3.kilometru se Mrca poblul
c) poprvé se stalo vážnější zranění, přestože se celkem často válíme ve vysokých rychlostech. Petan to odnesl zaštupovanó hubó – 4 štychy, rukó v gypsu a pozor – hubou odřenou ZEVNITŘ ! Prý od toho , jar ryl xychtem brázdu v zemi, nabíral pyskama štěrk do dutiny ústní. Je to čaroděj.
d) Mrcovi při sjezdu z Tesáku nestačilo normálně upadnout, musel se vyválet v lese v jímce s hovnama. Neskutečně pak čpěl a ředil pach rumovou trestí.
e) poprve v dějinách s náma jel účastník, jenž byl lehčí než bicykl na kterém jel!
f) přestože máme v našich řadách Negra, poprve v dějinách s námi jel zahraniční účastník. Vysvětlení…50% Slovák Petan + 50% Arménka Ninočka = 1ks 100% cizinec
g) druhá největší (vyrovnaná) účast v dějinách – 14ks
Good Bajk
Tom Toto Kutcheees