Tak se nás sešlo poměrně hodně. Někteří se bohužel vyplašili na základě přečtení propozic, což se nakonec ukázalo jako výhoda, neboť díky tomu jsme měli ideální bajkové počasí.(mluvím o rosničce Matonožce)
Předstartovní soustředění u krematoria nám zpestřovala živá hudba, ozývající se zpoza zdi. Tentokrát dávali nějaký pomalý kousek, doprovázený kouřovými efekty z komína.
První na značce stepoval Kareka-jako vždy perfektně vybaven, oděn a dobře naladěn, s kolegou z práce Pavlem a stomixové trio doplnila ještě Monča. Z Dolan se doplazile Švagrokachne s Kachnobratrem, Petan v plné zbroji a Martička na vypůjčeném bicyklu, Mešák dorazil na zánovním Apache alá Neger a spolu s ním Negr sám na fungl novém Dema crossu-ještě voňavém z výrobní linky+Petra kadeřnica, jistě také voňavá. Vysmátý Kršňa s lehce zajetým též novým strojem, upravený Havárka a já.
V 10:10 hod jsem zavolali Mirovi Svozilovi, že už vyjíždíme, že se dál čekat nebude. Uplně ožralej Mira na druhém konci drátu nás ujistil, že je již na cestě-asi tak pul kilometru od domu ?. Poté co jsme mu řekli že čekat nebudem, navrhl že nás počká v Loučanech. Po krátkém vysvětlení, že Loučany jsou na opačné straně než jedeme Mira navrhl Náměšť na Hané jako místo srazu. Po opětovném ubezpečení, že Náměšť je ještě dál než Loučany, jsem ukončil rozhovor se slovy, že budeme za hodinu v lázních Slatinice chlastat pivo a motivovat se před prvním stoupákem. Mira odvětil, že na to sere a že to nestihne. Cesta do první občerstvovací stanice probíhala hladce, vesměs zpevněné cyklostezky, teplo, slunečno, sucho.
Asi v 11 hod jsme již usedali na zahrádce pod kaštany v areálu lázní a objednávali první piva. Asi po deseti minutách se ve vratech objevila zvláštní postavička v sandálech na závodním silničním galuskovém speciálu, přes řidítka omotaná igelitová taška z Hypernovy, krvavé oči a mrtvolný dech prozrazoval krušnou noc. Ano přátelé , Mira dojel ze Štěpánova ! Na námitky, že se jedná o bajkový výjezd se spoustou kořenů v lese, nerovností a krkolomných sjezdů Mira odvětil, že na to je galuskáč nélepči. Pivo litovelské posilnilo Martina z Frgálu natolik, že po ujetí asi 30-ti metrů nekompromisně přetrhl řetěz. A to byla chvíle pro Petana, který hbitě přiskočil, vytáhl svou montér soupravu a řetěz zkušeně znýtoval na počkání.
Hned za lázněmi jsme odbočili ze zbabělé asfaltky na žlutou turistickou, která nás vedla po romantických stezičkách lesem směr vrchol. A jsme u první prémie-pařezák. Vypsána celodenní konzumace zdarma pro toho kdo jej vyjede na jeden pokus aniž by užil sprostého slova. Nevyjel nikdo, ale snaha byla. Nahoře nad pařezákem nás sledoval pobaveně vracející se Břeťa, mimochodem s hezkym „kolem“, asi něco novyho Břeťo? No pěkná byla děvčica, pěkná.
Vrcholu jsme dosáhli kolem poledního. Všichni vytahovali různé klobásky a kabanosy, naprosto nestylové a nevhodné, pouze já jsem vytáhnul klasické špekáčky ! Asi po 20-ti minutách kdy už všichni jedli krásně opečené šťavnaté kabiky s křupičkou jsem znejistěl při pohledu na svůj špekáček. Hmota lezoucí ze střívka vůbec nepřipomínala potravu, natož maso. Pomalu mizela z klacíku a různě stékala a ubývala. Přerušil jsem opékání, proklel všechny supermarkety a sežral hmotu syrovou. Druhý špekáček jsem nezištně nabídl Monice, která do sebe soukala něco jako polystyren se slovy že je vegetarián a nejí maso. Nepřesvědčilo ji ani ubezpečení že ve špekáčku se maso ani náhodou nenachází. Ovšem cením odvahu vegetariána jet na „Cabanos Party“. Naopak největší žrout byla Martule, která byla viděna neustále s kabikem v ruce.
Po zapsání do vrcholové knihy jsme se vrhli střemhlav dolů do zámeckého parku v Čechách pod Kosířem, zde jsme nasrali jakýsi zájezd důchodců, kterým nepochopitelně vadila naše jízda parkem a vydali se na stoupání ke hřbitovu, kde byl start další vložené prémie-tentokráte rychlostní. Od krchova vedla šusem dolů asfaltka až k penzionu Mánes, kde byla další občerstvovací stanice, s vyhlášením vítěze TOP SPEED.
Poslední sjel Kršňa, který hlásil MXS 67,6 km/h. Po protestu, který jsem vedoucímu skupiny ,tedy sobě,podal já, jsem po převážení Kršni anuloval jeho jízdu pro zneužití gravitace a nadváhu. Uznejte že se svými 146 kg nemůže soutěžit s námi štíhlými sportovci. Tímto jsem se vítězem prémie stal já se 66,2 km/h. ?
Cesta po vrstevnici po okraji lesa, krásná část trasy, nás zavedla až k lomu nad Lípami-malá přestávka-kochání-focení, technickou vložku po krasovách útvarech ve vápenici Kareka zakončil ukázkovým parakotoulem z bicyklu a pak už jsme svištěli až do Olomouce, cíl a hodnocení v hospodě Na rybníčku, poslední piva, loučení.
Děkujeme děvčatům, že si pod tepláčky vzaly tanga, pohled za jízdy zezadu stál za to !!
Děkuji Monice za to, že jí byla zima , hezký pohled ! ?
Děkujeme Mirovi že přijel a ve chvílích těžkých nás pobavil.
Děkujeme Petanovi že umi nýtovat řetazy.
Děkujeme Martinovi že urval řetěz a nechal tak vyniknout nýtovací umění Petana.
Děkuji bohu, že jsem se neposral z toho špekáčku.
Děkuji za účast a těším se na další akci.
S pozdravem Good Bajk
Tom Toto Kutcheees