Milí přátelé, tento výjezd byl zvláštní tím, že všichni zůčastnění se rozhodli
vyzkoušet snowboard. Chtěli jsme vědět co na tém ti prkenáři furt mají. Většina
z nás se s tema krámama z Olomouce netáhla, protože Peťan domluvil zapůjčení
prkének přímo na Ramzové. Sraz účastníků zájezdu byl stanoven na 7:15 na nádraží
v Olomouci, drobné problémy jako zapomenutá šrajtofle Mr. Mouse a obvyklý pozdní
příchod p. Kršňu se operativně vyřešily a Radmil zakoupil lístky na vlak (jak
jinak, než ve slevě). Tímto bych chtěl poděkovat firmě České dráhy za kvalitní
přepravu, ale mám dojem, že Tomáš to měl domluvené dopředu, jako formu
zaměstnaneckých výhod. Ihned po usednutí do kupé jsme začli s teoretickou přípravou.
Trenér Mr. Kjůčr popsal prkno, vázání, většina zůčastněných preventivně užila
Šlivopyrin a cesta rychle uběhla.
V půjčovně jsme způsobili mírný zmatek, protože jsme všichni byli Krahulík, slovy klasika – „Me zme od stréca Hojeroviho“. Fešná paní půjčovnice nám furt cpala trenéra (ve slevě), ale nedbali jsme, protože jsme měli vlastního, mezitím volal Bariska, že nám Radmil zakoupil skipasy (opět ve slevě) a že nás čekají nahoře, trenéra že posílají s těmi skipasy. První jízdy jsme ani moc neklouzali po prknech, ale spíše po zádech, obličejích, loktech, jak to Radmil hezky vyjmenoval (to jsou ty údy co ho bolely). Někteří zůčastnění asi 3-4 jízdu začli normálně jezdit, ale našlo se i několik málo jedinců, kterým rytí svahu vydrželo déle. Nakonec však díky skvělé teoretické přípravě a super trenérovi (thankx to Toto), který s námi měl spoustu práce a svatou trpělivost to zmákli všichni. Musím se zmínit o příjemném zpěstření v podobě Jágermajstr stánku s dobrým pitivem a spoustou zajímavých předmětů, jako jsou čepice, šátky, ohřívátka, prezervativy, rolery, brýle, vše v barvě oranžové s logem Jágrmajstr. Vlastně všechno oranžové nebylo, prezervativ byl údajně černý. 🙂 Toho Jardu teda fakt nechápu, že to má kluk ušatá zapotřebí, jako by mu nestačily nemalé příjmy z hokeje, no nevadí, to je jen na okraj, já si to pomalu přemalovávám na Negrmajstr, to pude… Netroufám si odhadovat kolik naše skupina vypila kořalek, ale bylo to skoro jako na poslední Olmeca party na Wohnoutech, kdo tam byl jistě ví o čem mluvím. Já mám 2x šátek, 2x roler, ohřívátko a čepec. Mr. Mouse toho měl asi 3x tolik a Mr. Kršňa dokonce ceny ani nechtěl a šátky rozdával úplně cizím lidem, jéééžiš to byl zas večírek. Nakonec jsme se nepoznávali už ani podle těch oranžových čepic, protože paňák stál 20 Kč a čepic na kopcu příbývalo. Den nám díky Jágrovi a jeho likéru rychle utekl a byl čas vrátit prkénka a letět na vlak, sákryš jsem se ani vyčůrat nestihl, no neva byl jsem pak ve vlaku. Zase to měl Tomáš připravený, protože to byl první vlak asi po 10 letech, s relativně čistým WC a dokonce tam tekla voda, všichni jsme se na to byli dívat. No jaaaa, České dráhy,
to je firma, příště zas jedem vlakem. Cestu jsme si zpříjemňovali tulením se s
přítomnýma holkama a focením se v nových čepicích a šátcích, akorát slečna studentka
se toho asi po cestě moc nenaučila, no co zétra to dožene, no nee? Fotky vyšly sice
asi na podesáté, všeckém nám v tech čepkách bylo vedro jak sviňa, ale vydrželi jsme
to a tak to má být.
Na závěr snowboard párty, vlastně dodatečně přejmenované na Jágrmajstr párty, to jsme ráno neveděli, tak jen abych to vysvětlil, aby si někdo nemyslel, že se mi to plete, že. Tak na závěr jsme uspořádali tiskovou konferenci v restauračním zařízení Litovelská – naproti nádraží. Dali jsme si nějaké jídlo, povykládali holkám (Milče a Leně) zážitky, utřeli jim slzy, z teho jak nám záviděly a vydali se k domovu. Ještě musím popsat zážitky z cesty busem. Pepa byl tak unavený z celodenního sportování, že po cestě řekl 4 slova. Nevím jestli jsem si je zapamatoval přesně, tak se omlouvám za případné nepřesnosti, ale bylo to asi takhle: „Ečá“, „doleva“, „nooo“ a nakonec „zdar“.
Závěr – díky Tome, snowboarďák ze mě hned asi nebude, ale jsem rád, že jsem to zkusil, určitě jsem na prkénku nestál naposled, jsem zvědavej kdy Tě dostanem na lyže.
Mějte se jak scete, už se těším na sobotu do Mitterbachu, zdar – Negr